Celotýdenní akce Rozmluvy s krajinou proběhla od 3.9 do 8.9 v Jičínském zámku, muzeu a ve Valdštejnské lodžii. Šlo o přednášky zaměřené na tvorbu, strukturu, vytváření  a působení lidských vlivů na krajinu.

Ve středu 5. září nastala změna programu. Místo plánované přednášky o přestavbě zámeckého parku jsem se účastnila besedy manželů Markéty a Petra Veličkových na téma: Duch místa a krajiny aneb jak propojit teorii s praxí.

Společně jsme prostřednictvím fotografií navštívili nejen oblasti České republiky, ale i zahraničí. Prošli jsme Polabím, Krkonošemi i Českým rájem. Bylo zmíněno i jméno Albrechta z Valdštejna, který se zasloužil o barokní stavby v Jičíně.

Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a kuriozit. Věděli jste, že se v řece Jihlavě nacházejí kameny, které jsou ve vodě červené, po vytažení se změní na fialovou, a když oprší, tak zešediví?

Velké téma bylo genius loci. Když tento výraz zadáte do Wikipedie, objeví se toto:  „..duch či bůžek, ochraňující určité místo … v dnešním slovníku má však tento obrat spíš význam specifické atmosféry dané oblasti….“ Ani byste nevěřili, kolik věcí se dá vyčíst z jedné fotografie.

Během výkladu padlo několik zajímavých myšlenek. Například, že naše krajina není málo barevná, vytváří umělecké dílo, nedá se z ní utéct a každá oblast má svou melodii.  Po krátkém zamyšlení určitě dospějete k závěru, že všechna tato tvrzení jsou správná.

Veronika Kracíková