Vážení čtenáři, jak jste si již všimli, náš časopis se s odchodem zbývající redakce řítí do zániku. Abychom se ale rozloučili stylově, přináším vám rozhovor s frontmanem skupiny Chinaski. Kluci navštívili naší školu zásluhou třídy 3.B. Díky nim začaly prázdniny neobyčejně. Naživo zahráli patnáct svých písniček. Mezi ně patřila například Klára, Vrchlabí, Stížnost, Tabáček, nebo Vedoucí, Jak se jim u nás líbilo a co plánují do budoucna? Nejen na to vám odpoví následující rozhovor.
Mrzí Vás, že se do soutěže o Váš koncert nepřihlásila 2. ZŠ a Lepařovo gymnázium? Přeci jen jste na těchto školách studoval. Ano, chodil jsem tam, ale rád jsem poznal i tuhle školu. Já v téhle budově nikdy nebyl. Samozřejmě by mě potěšilo, kdyby vyhrála škola, které jsem byl žákem, ale vyhrál Jičín a to se počítá. Všichni mě obviňovali, že jsem hlasování ovlivnil, ale já na výsledky neměl žádný vliv. O vítězi rozhodovali fanoušci. Takže jsem hrdý na Jičín.
Když jste tu a vidíte známé prostředí, nevybavují se Vám vzpomínky na dětství? Ano, vybavují. Při každém kroku. Mám to tu strašně rád a žijí tu moji rodiče, rodina a přátelé. Také jsem si pořídil chalupu a doufám, že jednou, jestli se dožiju důchodu, tak tu budu trávit hodně času.
A třeba psát i další knihu? Uvidíme, třeba.
Jak jste přišli na nápad, že za natočení videa uspořádáte soukromý koncert? To má delší historii. Asi před rokem jsem potkal jednoho pána, který mi vyprávěl, že učí na gymnáziu v Chotěboři a jeho třída maturuje. Celé čtyři roky jim říkal „Jaký si to uděláš, takový to máš“ podle naší písně. Chtěl je tím vest k samostatnosti. Požádal mě, zda bych jim nemohl zahrát 1. Signální na předávání maturitního vysvědčení. Nakonec mě přemluvil a na závěr předávání jsem jako překvapení vystoupil s touhle písničkou. A bylo to krásné. Takže jsme si s klukama řekli, proč neudělat něco podobného. A velice mě překvapilo, kolik lidí se přihlásilo.
Co říkáte na atmosféru tady v tělocvičně? Bezvadná. Já mám menší akustické vystoupení rád. Tak jsme vznikli a podle mě to k těm písničkám patří. Jsme s kapelou spokojení a moc se nám to líbilo.
Nedávno jste hráli v O2 Aréně a oslavili tak dvacet let fungování skupiny. Tvrdili jste, že to bude nejlepší koncert. Byl podle Vás nejlepší? Koncert v O2 Aréně byl rozhodně největší, protože nám se jako první české kapele povedlo O2 Arénu vyprodat. Nevím, jestli byl nejlepší, protože my jsme měli jedinou možnost vyzkoušet program na tento večer jenom před vystoupením. A musím říct, že mi došly síly. Už na začátku koncertu jsem cítil, jak jsem to na generálce přehnal. Naštěstí po pár písničkách jsem se dal do kupy. Nakonec to dopadlo dobře a bylo to bezvadné. Ale není nad koncert, kdy jsou všichni v pohodě a předvádíme to nejlepší, co umíme. Na to jsem bohužel v Praze neměl sílu.
V září odlétáte do Londýna točit novou desku, máte již nějaký název nebo konkrétní představu, co bude album obsahovat?
Název ještě nevíme. Upřímně řečeno nemáme ještě ani všechny písničky. Je asi 40 demosnímků, a zatím se nemůžeme shodnout, které z nich jsou ty nejlepší. Takže přes prázdniny budeme předělávat a dávat dohromady písničky. Název často vznikne až ve studiu. V roce 2001 jsme ho nechali vybrat fanoušky a zvítězilo “Na na na a jiné popěvky“. Pokud je ta deska dobrá, tak se může jmenovat jakkoliv. Ale o název se nebojím, věřím, že Anglie bude inspirativní. Tam tenhle žánr vymysleli a umí ho nejlépe.
Nechystáte nějakou další spolupráci s No Name, nebo s jinou zahraniční skupinou?S No Name hrajeme už skoro patnáct let a spojuje nás kamarádství. Ale chtělo by to zkusit někoho jiného. Protože nám v kapele chybí ženský hlas, tak máme spadeno na Janu Kirschner. Ale musíme se sejít, a domluvit se. Chtěli bychom tu píseň i společně napsat. Tak uvidíme, co z toho vznikne nebo nevznikne.
Veronika Kracíková
Tento rozhovor byl uveřejněn i v Jičínském a Hradeckém Deníku