Jestli žijete minimálně rok v Jičíně a okolí, tak se vám možná při cestě centrem stalo, že vás zastavili dva muži v černém a řekli jedinou odzbrojující větu: Dobrý den, věříte v Boha?

Věta mladých cizích studentů, kteří hledají pro církev Ježíše Krista nové členy. Problémem je první setkání – lidé, kteří tuto otázku uslyší poprvé odpoví jasně, zřetelně a rychle: ano nebo ne, ale tím pádem mají minimálně na půl hodiny vystaráno s volných časem, protože vás budou přesvědčovat k víře v Boha takovým způsobem, že vám ani Teorie velkého třesku nevyčistí hlavu.

Při tomto setkání by se lidé měli naučit jednu podstatnou větu: Promiňte, pospíchám, nemám čas…, protože jinak to, co se nás snažili učitelé naučit už v hodinách přírodopisu, by bylo na bodu mrazu.

Upřímně je to jejich víra, kterou vnucují každým svým slovem cizím hlavám náhodně potkaných lidí několikrát denně. V žádném případě neříkám, že víra je špatná, přesně naopak – ať věří, protože je to nutí dostat se co nejblíže k jejich životnímu cíli, ale ať to nevnucují jako tu největší poctu novému světu. Jinak by to brzy mohlo skončit tak, že po ulici budou v oblecích běhat vědci a budou věřícím lidem vnucovat Darwinovu teorii.

Autor: Veronika Vinšová